Syn.: Dianthus caesius Sm., Dianthus laxus Tausch, Dianthus flaccidus Fieber
Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité
Rozšíření: Hvozdík sivý je rozšířen především v západní a střední Evropě. Vyskytuje se v Čechách (České středohoří, Doupovská pahorkatina, střední Polabí, střední Povltaví, Český kras a další), na Moravě prakticky chybí.
Ekologie: Roste v teplejších oblastech na skalách a strmých skalnatých svazích. Většinou vyhledává stinné skalní partie, nevyhýbá se ani slunným stanovištím. Kvete od května do června.
Popis: Vytrvalá, trsnatá, sivozelená bylina. Lodyha je vystoupavá až přímá, 5–18(–25) cm dlouhá, lysá, se 3–6 lodyžními články. Listy jsou čárkovité, 1–2 mm široké, špičaté, kratší než lodyžní články. Květy jsou vonné; podkališní listénce jsou 4, eliptické až okrouhle vejčité, většinou s blanitým lemem, alespoň částečně fialově naběhlé; Kalich je trubkovitý, lysý, zelený až fialově naběhlý, zuby jsou trojúhelníkovité, špičaté nebo tupé, čepel korunních lístků je obvejčitá, k bázi klínovitě zúžená, zubatá, červená nebo růžová, na líci ve střední části chlupatá. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: Hvozdík sivý je silně ohrožený druh české flóry (C2r), ve stejné kategorii je chráněn i zákonem (§2). Chráněným druhem je i v sousedním Polsku, z hlediska ohrožení je zde zařazen k druhům zranitelným (VU/§). Ochrana druhu náleží i ve Švýcarsku.
Fotografováno dne 22. 5. 2004 (Německo, Hesensko, Rodenstein).